Neplač, když se ti sny rozpadnou na střípky, neboť střípky znamenají štěstí.

Yu Yu Hakusho 2

13. ledna 2009 v 21:02 | Kerysha |  příběhy

Návrat ke kořenům 2



"severně od vesnice asi dva kilometry lesem je skupinka otrokářů, táhnou na nás, zřejmě si myslí že tady pořídí lip."
"Jak to myslíš" vyzvídá černovlasá dívka která doteď seděla nečině a znuděně u ohně, její smaragdové oči se rozzáří zvědavostí.
"Táhnou sebou jenom jednoho malého kluka" odpoví dračí žena její odpověď Yomiho vytrhne z úvah nad tím, proč ji vlastně přezdívají kočka.
"Shura!" Yomi se pokusí vstát, ale prudká bolest ho srazí zpátky na jeho místo u ohně.
Ronald na mladého muže pohlédne s lítostí a pochopení, "kolik mužů?"
"Asi tři-sta dobře ozbrojených ale sou to nezkušený mladíci, sotva budou něco vědět o taktice, dej mi sebou Megan" Otočí se k černovlásce, která jí souhlasně přikývne. "a Raju, spolu ti kluka přivedeme."
Z přítmí jedné chýše se vynoří statná rudovláska, očividně ze svého úkrytu celý rozhovor poctivě poslouchala, uhlově černýma očima si čtveřici přeměří a přistoupí blíž. "jestli jsou mladí necháme je přijít až k vesnici, jakmile spatří první domy, budou myslet že maj vyhráno, nebudou dávat pozor, pak zaútočíme."
Dračice se krutě rozesměje její oči planou jako oheň," Zaútočíme ze stromů, v přítmí větví nás neuvidí, vezměte luky dem pro kluka."
"a jeho si vezmete sebou" Rezolutně přikáže sir Ronald a ukáže na Yomiho, jeho hlas nedává možnost k protestům.
Přesto se o ně kočka pokusí "ale můj pane je zraněný a zesláblý, sotva se udrží na nohou, není rozumné …"
Vůdcova zdvižená ruka její rozumnou připomínku umlčí. "když na otrokáře zaútočíte mohl by se chlapec vylekat, kdo ví co by v panice mohl udělat, bude lepší uvidí-li s vámi někoho známého, komu věří, předejdeme tak nechtěným potížím."
Dívka si rezignovaně povzdychla, vzala svůj dlouhý bohatě vyřezávaný luk, rozdělila zbývajícím dvěma dívkám práci s municí a zbraněmi a určila místo jejich setkání. Konečně mohly vyrazit, opatrně podepřela Yomiho aby mu pomohla na místo určení, malou mýtinu kousek za vesnicí. Zde se ukryjí ve větvích mohutných stromů, noc je bude krýt, je to perfektní místo k útoku ze zálohy, je odsud vidět na celou mýtinu a volný prostor. Yomi slyšel vítr prohánějící se mýtinou a šumění rostlin, velmi rychle si vytvořil obrázek celé situace Ty holky to maj dobře vymyšlený tenhle prostor je ideální pro lukostřelecký útok. Pomyslel si a sám pro sebe se pousmál
Zanedlouho dorazili i zbývající dvě členky družiny, Rudovláska dračici podala plný toulec šípů a dlouhý runami popsaný obouruční meč s drakem na rukojeti. Pak beze slova zmizela v úkrytu.
Vyčkávali tiše a nehybně jako sochy, dlouho nebylo slyšet nic než šumot nočního lesa a píseň obřích cikád.
Konečně Yomi zaslechl vzdálený hovor několika desítek mužů.
"Už jdou"
Dračí rudé oči září do noci, a ztrnulý pohled připomíná hypnózu, vidí to co jemu už po staletí zůstává odepřeno, Konec jejího ocasu sebou rozrušeně mrskne, jakmile na obzoru spatří plameny pochodní a ticho vystřídají rázné kroky armády otrokářů.
Yomi znejistí Ten stařec nemá rozum, je jich moc, tohle tři holky s lukama nezvládnou, jak jsem mohla dát život svého syna do rukou někomu…
Než stihne myšlenku dokončit, protne vzduch svištění prvního šípu, následovaného stěnou dalších z nich žádný nemine svůj cíl. Pohyby dívek jsou tak rychlé že ani Yomi je nestíhá postřehnout.
Stačí jen okamžik a z početné armády mužů zůstává jen skupinka osamocených a zmatených jedinců, tasící své meče které se jim chvějí v rukou. V jejich středu zmrzačený vůdce svírající pod krkem malého chlapce držíc si jeho tělíčko jako živý štít.
Shuro!

Dívka uchopí meč a jako šipka se vrhne do středu mezi přeživší, prudkým úderem bičovitého ocasu odhodí dva vojáky do nedalekého křoví, přikrčí se a vyrazí vpřed proti vůdci přičemž rozdává rány mečem do mužů stojících okolo ní. Rudovláska uchopí Yomiho a pomůže mu na zem v momentu kdy Kočka dostihne svůj cíl. Ze své polohy u země vyrazí mečem vzhůru, přesná rána těsně mine Shurovu tvář a hrot meče projde hrdlem protivníka vycházejíc na temeni hlavy. Chlapec dopadne na zem bez váhání se panicky pokusí utéct, cestu mu zatarasí černovláska a namíří ho přímo k vesnici.
Yomi rychle vyrazí chlapci vstříc, nedbá palčivé bolesti která teď zaplaví jeho tělo, strhne chlapce k sobě a jeho vzpírající se tělo sevře v pevném obětí. "Už je to dobré Shuro jsem tu, všechno je v pořádku." Konejšivě hladí chlapce po vlasech a ten se mu rozpláče v náručí.
Černovlasá démonka přistoupí k dračici a se zlomyslným úsměvem se k ní nakloní "víš co mě těší?"
"nevim ale to že sou spolu to nebude?"
Černovláska se usměje její rty se až nepřirozeně roztáhnou." Ne těší mě že mu můžeš znova přešít stehy, tim zákrokem tomu moc nepomoch"
"Megan" dračice se otočí k černovlasé dívce "co je Kér?" "Nebejt sestry řekla byh že tě nemám ráda" otočí se na Megan a usměje se "ale to bych lhala, nesnášim tě" s tím se otočí a vyrazí k vesnici
"nápodobně" zavříská za ní její sestra a obě se dají do běhu.


Shura byl ve vesnici okamžitě přijat do péče nejstarší z žen staré Minoret, která chlapce okamžitě převlékla ze šatů stále vlhkých z ranní bouře. Dostal horkou koupel teplé jídlo a čaj, nakonec ho zabalili do kožešin a uložili ke spánku. Kočka se zatím postarala o Ymiho rány které si při akci znovu otevřel.


"ty dračice, proč ti vlastně říkaj kočka?" Dívka se rozesměje "protože vždycky dopadnu na všechny čtyři" "Hm a nebo na zadek" doplní s provokativním úšklebkem Ronald.
"ale jinak se menuju Kerája"


Konečně jsem s mohl lehnout, Shura spal na posteli v rohu místnosti. Tuhle chatku jsme dostali po zloději který před nedávnem padl v boji. Život je zvláštní, jeho smůla byla naším štěstím.
Ulehám a nechávám své myšlenky být, konečně přichází tolik potřebný spánek. Není mi ale přáno spát dlouho, Nad ránem mě probudil jemný vzlykot, Shura! Stále spí Jemně ho pohladím po vlasech, trochu se uklidní, jeho tělo ale zachvátila horečka. Zřejmě je nachlazený celý den byl v těch mokrých šatech. Přikryji ho svou dekou a vyjdu ven. Je chladné pozdní ráno, uprostřed tábora z rozpadlých chatrčí plane oheň. Lord Ronald podřimuje v příjemném teple jeho plamenů a přesto tomu starému unavenému muži nic neunikne.



"nemůžeš spát Chlapče?"
Je zvláštní jak na mě působí jeho nakřáplý hrubý tón hlasu, Je tak tvrdý a přesto konejšivý a vlídný.

" Ne Shura mě probudil, zřejmě se mu něco zdálo, trochu naříkal ze spaní"
"Shura? Hm a je v pořádku?" Proč mám dojem jako by mi ten stařík četl myšlenky, vždycky přesně ví co cítím ale jak?

"vypadáš ustaraně, je se synem všechno v pořádku?"
"má vysokou teplotu nemělo by to být nic vážného"
Ronald přikývne a přihodí do ohně několik pole aby udržel sálající plamen "jestli je chlapec nemocný řekni kočce, je vcelku dobrá bylinkářka, pomůže ti"
No jistě Kočka kde vlastně je, vždycky sedává po jeho boku.

"měl by si jí najít na včerejším bojišti, pohřbívá mrtvé. Má až posvátnou úctu k životu a smrti, říká že nikdo nemá právo hrát si na soudce a brát něčí život, i když si smrt mnozí z nás zaslouží, nicméně za každý život který si vezme, musí něco dát. Zvláštní filosofie od zlodějky a válečníka."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kerysha Kerysha | 13. ledna 2009 v 21:04 | Reagovat

Tak na naléhání je tu další díl, omlouvám se za zdržení, ale mám před maturou tak se to moc nestíhá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.